Historie Španělska
Španělsko je nádhernou zemí, kde na vás historie dýchne doslova na každém místě, v každém letovisku. Jeho rekonkvista, koloniální rozmach a později občanská válka s následnou vládou generála Franca jsou epochami, které v podstatě určovaly ráz nejen Evropy, ale celého světa. V minulosti bylo Španělsko doslova u všeho, co se ve světě odehrávalo a jen těžko se mohl někdo obejít bez tak mocného spojence, jakým byla právě tato monarchie. I když bylo Španělsko odjakživa sužováno poměrně nehostinným podnebním především ve vnitrozemí, a také expandujícími národy ze severu Afriky, vždy si drželo poměrně dominantní postavení. Na druhou stranu je dobré dodat, že historie Španělska je jedna velká „houpačka“, když po výrazném rozvoji vždy následoval strmý pád.
Počátky Španělska
Zajímavé bez pochyby je, že bylo Španělsko prokazatelně osídleno už zhruba 35 tis. let př. n. l., což dokazují především nástěnné malby v jeskyni Altamira. Když se ale posuneme až k počátkům moderních kultur, „prali“ se vždy o Španělsko především Keltové, prakticky Germáni, Řekové a Římané. V neposlední řadě se do všeho snažili promluvit i Arabové. Nejúspěšnější byl právě bájný Řím, když vytlačil v Punských válkách všechny jiné národy z Pyrenejského poloostrova. To ale pochopitelně nebyl schopný udržet vzhledem k velkému územnímu rozsahu, a tak se na poloostrov opět stěhovaly germánské kmeny. Tyto spory rázně ukončili Arabové (Maurové), kteří v letech 711-718 Španělsko dobyli.
Rekonkvista a imperiální éra
Nastupující křesťanské náboženství si ale nemohlo nechat líbit, aby ovládali tak významnou zemi muslimové, a tak zahájilo rekonkvistu – znovudobytí. Ta trvala několik set let a na jejím konci stálo symbolické získání Córdoby, Sevilly a Granady. Následovala velká morová epidemie, tvrdá inkvizice proti židům a muslimům, kteří museli přijmout křesťanství, ale i přesto se Španělsko vypracovalo na mocnost světového významu. Tato epocha pak volně přešla na španělskou zlatou éru, kdy podnikali mořeplavci objevné plavby, aby mohla tato monarchie ovládat i Nový svět a další země. Pokračoval intenzivní rozvoj architektury, umění, ale i všeho hospodářství. Osudné se ale pro Španělsko stalo neutuchající nepřátelství s Francií, kde se k moci dostal Napoleon Bonaparte, a také americká Válka za nezávislost.
Španělsko zemí diktátorů
Od roku 1793, kdy Španělsko oficiálně vstoupilo do války s Francií, už nikdy na svůj rozmach nebylo schopné navázat. Prvním, kdo zemi naprosto zdevastoval, byl Napoleon Bonaparte s jeho nevybíravou politikou. I když byl pak poražen Rusy, Španělsko se z drtivé porážky nedokázalo vzpamatovat. Co bylo ještě horší, v zemi začaly sílit nacionalistické tendence a přišly světové války. V těch se dostal k moci jeden z přívrženců Adolfa Hitlera, generál Francisco Franco, který v zemi nastolil přísný až anti-demokratický řád, který pokračoval až do jeho smrti v roce 1975. Do té doby bylo Španělsko zničenou, politicky izolovanou a ekonomicky naprosto vyčerpanou zemí. I když se dnes jeho sláva navrací, stále se ještě nebylo schopné z těchto krutých období vzpamatovat.
